Co vymyslet na překlenutí doby než začneme nacvičovat s Osaďáčkem novou pohádku? Napadla mne osvědčená verze zábavy- kabaret. Dali jsme hlavy dohromady a postupně vznikal pořad tak trošku vzpomínkový-zakomponovali jsme do toho klasické vánoční tradice-štědrovečerní shon, nákup kapra, "koupení stromečku", Tři oříšky pro Popelku, zdobení stromečku, slavnostní večeři i rozdání dárků samotným ježíškem. Původně měly být jednotlivé scénky doplněné moderátorem z rádia, který posluchače doprovází o štědrém dnu od božího rána, ale nakonec jsem (i z mé částečné lenosti) usoudila, že bude lepší pouze pantomima s hudebním podkresem. Výborně se k tomu hodily vánoční hity kolem 80. let a vytvořily opravdu super náladu. Ovšem největší divácký úspěch si vysloužili naši mafiáni, kteří bravurně v čase mezi scénkami hráli na housle koledy, při kterých si všichni zazpívali, a ve finále místo houslí vytáhli samopaly-(skvělé kopie k nerozeznání od pravých,vyrobil Tomáš), unesli samotného ježíška i dárky pro naši kabaretovou rodinku, a toto vyvrcholení dostalo do kolen i naše náročné diváky, neboť takovýto dramatický závěr opravdu nikdo nečekal. K dobré náladě přispělo i podávání vánočního svařáčku a grogu ve foaé, kteréžto připravil můj manžel Kája. Byla jsem překvapená tím nadšením a s jakou se ke mně na konci všichni hrnuli a říkali jak to bylo super a pěkné, jak se dobře bavili. Pan a paní Kosovi sice malinko trpěli, ale při příští produkci máme slíbený hudební dozor. Bohužel nemáme videonahrávku, ale pro opravdu velký úspěch, jsme se rozhodli kabaret o letošních vánocích reprízovat pro veřejnost. Jsem na sebe pyšná, že se nám to všem takhle pěkně podařilo a děkuji Tomášovi za technickou pomoc, Michalovi za nahrání CD a programy a Osaďáčku, že to tak pěkně zvládli. Tak doufejme, že pohádka, kterou chystáme na jaro bude alespoň takhle úspěšná.